Jak se staví papírové vlaštovky? Naprosto přesná a nicneříkající odpověď zní: "Ohýbáním papíru." Následuje tedy další otázka: "Jak papír správně ohýbat?" Protože rozkreslit stavbu by bylo moc práce, natočil jsem videa se stavbou vybraných typů. Podle nich by to měl postavit snad každý. Jsou ale kapku velká (nějak se nezdařila komprese), takže modemisti asi mají radost.
podvozkac1.avi (16MB) | podvozkac2.avi (14MB) | super_vlastovka.avi (25MB) | mala_sipka.avi (12MB) | sipka.avi (8MB) | super_mig.avi (15MB) |
Jedna z nejvlivnějších věcí při stavbě vlaštovky je ohnutí křídel. Určuje se tím charakter nového stroje. U křídel a obzvlášť bočních kormidel je potřeba ohýbat co možná nejpřesněji. Blbé ohnutí implikuje krátký let. Navíc se jedná o nezvratnou kaci - špatně ohnutá křídla je téměř nemožné opravit. Z jedno těla se úhlem ohnutí křídel stává plachťák nebo stíhačka.
Rovně ohnutá křídla většinou vytvoří plachtivou vlaštovku. Jde o klasiku a používá je většina stavitelů - neznají totiž jiné :-) U rovných křídel vypadají klasická boční kormidla asi takto
Díky zakřivení prostoru na fotce se zdá hrana ohnutí různoběžná od hrany ohnutí křídla. Zdání ale klame - jsou rovnoběžné. Na poslední fotce na této stránce je důkaz.
Oblíbené pro plachtivé vlaštovky jsou zadní klapky. Ty však vyžadují trhání papíru, a proto je nemám rád. Jako alternativa je ohnutí zadní části křídla (OBR 1. vpravo) nebo zkosené boční stabilizátory (OBR 2.)
Boční stabilizátory jsou součástí téměř každé vlaštovky. Výrazně pomáhají, pokud se vlaštovka za letu chová nestabilně. Často se vytváří hned při stavbě vlaštovky ještě před prvním hodem. Zpravidla se dělají na obou křídlech (ne nutně stejné) nebo vůbec.
Klasické jsou rovné boční stavilizátory, kde ohyb stabilizátoru je rovnoběžný s ohybem křidla. Fotky jsou zařazené pod stavbou křídel.
Je možné ohnout stabilizátory i šikmo. Na OBR 1. vlevo je stabilizátor ohnutý dopředu. Nenechává se uplně nakolmo, protože pak vlaštovka nelétá, ale jen se drobně přizdvihnou křídla. Plachtivým vlaštovkám se tím zvedne za letu špička a lépe plachtí. Díky nízké stabilitě vlaštovek s dopředu ohnutými stabilizátory je lepší zvolit jiný způsob zlepšení letových vlastností.
Na OBR. 2 je zachycen boční stabilizátor ohnutý dozadu. Takový stabilizátor funguje stejně, jako by na křídle byl rovný stabilizátor a ještě navíc vzadu klapky. Stabilizátor dva v jednom je obzvlášť vhodný pro plachtivé stroje. Pokud se udělá jeden šikmý a jeden rovný stabilizátor, vlaštovka bude zlehka zatáčet. Takový je stroj na OBR. 3. V elegantní spirále se pozvolna snese k zemi.
Ohnutím, kterým vzniká stabilizátorm, přes polovinu křídla vznikne tvarované křídlo. Rozhodně to stojí za vyzkoušení. Někde na obrázcích tady okolo nebo ve fotogalerii něco takového jistě bude.
Ocas se většinou nestaví, protože ho lidé neznají. Na možnost stavby ocasu jsem totiž přišel já :-). (je možné, že jste si na to také přišli sami)
Většinou se k plachtivým vlaštovkám jen přidělá na konec trupu to, co je na OBR 3. Plní to částečně funkci klapek. Správný ocas je ale tady na OBR 4.
Nejenže přitlačuje zadek vlačtovky, ale také zabraňuje její rotaci. Navíc je možné měnit úhel a délku ocasu a tím měnit vlastnosti stroje. Stavba ocasu je zachycena na některém z videí.
Při stavbě superrychlých vlaštovek zapomeňte na šikmá křídla, zadní klapky, šikmé boční stabilizátory. Použitelný je jen pidiocas a i to je sporné - když to poletí bez něj, raději ho nestavte.